14.7.12 odlet do Prahy
Tak se tak nějak událo, že dnes mají zpěváci poslední den v
NYC a mně nepotřebují.
Už na hotelu jsem potkal trochu zoufalou německou
anglicky nemluvící rodinu, kterou jsem
kompletně poinformoval jak jet busem do
NYC a nakonec i s nimi jel a ukázal jim kam pak přejít na autobus na
JFK. byli moc vděční a já vyrazil shuttlem na letiště. Zastávka na Grand
central station asi 10 minut a tak jsem koupil kolu a sendvič.
Klasická ukázka obchodníka: Vidím, že tam mají
sendviče sýrové za 4 a další s masem za 7 usd. A tak říkám prodavači : dám si
tento sýrový sendvič ! A on na to : nechcete tam šunku ? No na to se nedá už nic říct . Jen jsem mohl
zopakovat neééééé kurva když říkám sýrový / za 4 usd / tak né šunkový / za 7
usd /
Příjezd na jfk a odbavení bez problému a navíc dle představ
protože jsem dostal první místo v sekci takže proti mně nebudou sedadla ale zeď
a já budu moci spát s klapkama na očích s
špuntama v uchu a nohy hore.
Pak jsem přešel do přízemí terminálu a řešil situaci s
tím, že mám 3 piva a musím je nějak
pořešit.
K provedení akce jsem
vybral subway a nebylo to jednoduché. Chipsy jsem koupil to bylo v pohodě ale pak jsem chtěl
něco kam bych plechovku s pivem ukryl. Taky jsou totiž takový exoti, že nesmíte
mít otevřenou plechovku alkoholu na ulici a veřejném místě. Představte si, že oni už jsou tak zblblí, že jim to ani
nepřijde.
A tak říkám prodavačce o kelímek, dala mi malý ale já
potřebuju větší tak jsem ho dostal a pak plastic bag - igelitový pytlík. Ale
pak jsem si uvědomil, že zase kecám blbosti potřebuji papírový pytlík a ne igelitový
a tak jí říkám : Please paper bag a víte co mi podala ? Zase další plastikový pytlík. No to už fakt
nevíte co na to říct.
Sebral jsem jí z pultu pár papíru na balení sendviče a sedl k
jejich stolu , pivo zabalil do papírového pytlíku, otevřel a nalil do
papírového kelímku a tak jsem si tu, docela s obavama, vesele popíjel u
dámských hajzlíků.
Sedli si ke mne dva
Číňani z Pekingu. Tak jsem zjistil, že jsou v USA na dovolené a uvidí NYC,
Niagaru, Los Angeles a mezi všemi místy mají přelety. Když jsem se ho zeptal,
kam dnes letí tak to nejdřív vypadalo, že sám neví ale pak, že prý jedou na ubytování někam do
NYC.
Dozvěděl jsem se i, že dělají jak já říkám opravdou práci a
to v dolech na drahé kovy.
Pomalu přibývající počet zaměstnanců JFK v oboru hlídačů,
kteří se najednou v subway vyrojili mně trochu znervoznil a řešil jsem chvíli,
jestli se mám napít anebo dělat, že to není moje pivo. Pak jsem si ale dodal
odvahy a vypil a otevřel pomalu pod stolem další.
Poslední jsem už raději hodil do koše a šel na odbavení.
Pracovníci byli ve fantastické náladě, vtipkující až to z nich sršelo a tak
jsem se chtěl zeptat jestli to jde od srdce nebo to mají nařízené. Nechal jsem
ale toho.
Jen když se mně ten nejvtipnější zeptal na jméno tak jsem mu
hrdě řekl Černý a on kujón na to : A příjmení : A já na to Černý !
Tak trochu zaváhal a když mi podával pas nastavil
vítězoslavně ruku na to abych mu dal svoji na typicky americké HIGH 5. No ale
to bylo něco pro mně.
A dodal jsem, že za tejden přiletím a poplácám ho.
Let domů proběhl v pohodě a když jsem na Ruzyňském letišti
chtěl projít přes nově vyrobený automatický odbavovací systém tak mně to
nepustilo, zeptal jsem se pracovníka a on mi ve stylu socialismu odpověděl : Co
tady chcete ? Vždyť vy nemáte biometrický pas.
Tak jsem se zastyděl a přešel k celníkům. Těm jsem na dotaz
jestli něco vezu k proclení řekl, že ne a dodal, že jsem průvodce a lítám tudy
často.
Průvodci, ty jsou
nejhorší uzemnil mně celník. A tak jsem se podruhé zastyděl a šel domů.
Komentáře
Okomentovat